ZAPPATER, Boldomero

* 1. 3. 1883

† 1961

Vynikající španělský kytarista.

Narodil se v Caudiel. Oslepl v pěti letech. Jako malý chlapec hrával s otcem i bratrem při různých příležitostech na kytaru. Později byl přijat do ústavu pro nevidomé v Barceloně, kde se stal žákem významného španělského kytaristy Noguesa.

Po skončení studií byl na tomtéž ústavu jmenován učitelem hudby. Zřejmě by na tomto místě zůstal trvale, kdyby do jeho života nebylo zasáhlo esperanto. Účastnil se Pátého esperantského kongresu v Barceloně. Zde se seznámil s těžce slabozrakou Holanďankou baronkou Henriettou de Chalmot, která působila jako lektorka holandských jazyků a angličtiny na vysoké obchodní škole v Kolíně nad Rýnem.

Zappater se s ní oženil a v r. 1910 se přestěhoval do Německa. Manželé Zappaterovi spolu mluvili po celý život esperantsky. Oba se zúčastnili i Prvního kongresu nevidomých esperantistů, který v r. 1921 organizoval v Praze K. E. Macan.

Koncertní sólová hra na kytaru byla tehdy v Německu něčím neobyčejným. Kytara zde byla běžně známá jen jako doprovodný nástroj k písním v domácnostech. Zappater měl tedy volné pole, jako interpret, i jako hudební pedagog. Brzy si získal posluchače i žáky. Po zavedení rozhlasu se možnosti ještě rozšířily. Zappater nekoncertoval pouze v Německu. Vychoval celou řadu německých koncertních kytaristů.

Když v r. 1928 jeho žena Henrietta zemřela, ujala se domácnosti jeho žačka, s níž se později oženil. Po Zappaterově smrti odkázala jeho druhá manželka dům Svazu německých nevidomých esperantistů, jehož byl Zappater v Německu zakladatelem.