ZECH, Friedrich

* 3. 10. 1865

† 24. 1. 1924

ředitel Ústavu pro nevidomé v Gdaňsku, autor metodiky vzdělávání nevidomých. říká, že kdyby byla pravda, že vzdělání je podmíněno množstvím nazírání, potom by musel být šesti až osmiletý vidomý žák co do vzdělání mnohem dále, než dvanácti až čtrnáctiletý žák nevidomý. Vzdělání je závislé na intenzitě nazírání na příští chod věcí, na schopnosti rozeznat příbuznost podobných věcí a vztahů, je věcí intelektu.

V r. 1890 nastoupil jako učitel a v r. 1902 se stal ředitelem Ústavu pro nevidomé v Gdaňsku.

O jeho mládí se mi nepodařilo nalézt podrobnější informace, pouze několik faktů z období působení v ústavu. I ta jsou pozoruhodná. Mohu ovšem uvést pouze strohá data.

Podle obsahu jeho publikace Beiträge zur Methodik des Unterrichtes (1909) se zaměřil na nejnovější soudobé poznatky v oblasti vzdělávání nevidomých. Věnuje pozornost metodikám rozvoje zručnosti v rámci pracovního vyučování i mimoškolní výchovy. Zavádí práci v pískovém stole, klade důraz na geometrické tvary, jelikož jsou zobecněním světa, práci s nářadím apod. Byl přesvědčený, že inteligence nevidomého nějak souvisí s jeho zručností.

Založil tiskárnu a slepecké muzeum při ústavu, rozšířil počet tříd, v dílnách zavedl provaznictví jako řemeslo. Založil časopis pro nevidomé, ale v pramenech se neuvádí jeho název. Působil jako redaktor ve významném časopise Der Blindenfreund. Pro Mellovu Encyklopedii zpracoval několik hesel.