DIDYMOS z Alexandrie

* 308

† 395

Nejvýznamnější a nejplodnější řecký gramatik. Pro svou píli zvaný Chalkenteros (železný) a bibliolathas.

Z dějin církve, z období prudkých střetů církve proti Arianům a jiným spřízněným novátorům, je známý Didymos z Alexandrie, který ztratil zrak, když mu bylo teprve čtyři nebo pět roků. Toto neštěstí neovlivnilo jeho touhu po vědění. Dal si udělat abecedu ze dřeva a na ní se naučil rozeznávat podle hmatu písmena, slova a věty. Když si s velkou námahou a pílí osvojil základní vědomosti, nebyl s tímto výsledkem spokojený. Vydal se na cesty, navštívil nejznámější školy a učitele a dal si předčítat nejslavnější díla. Slavná byla jeho podivuhodná paměť, na základě které byl schopen převzít do svého duševního vlastnictví to, co slyšel. Když předčitatel mezitím únavou usnul, Didymos ho nebudil, ale využil tuto příležitost, aby přemýšlel o tom, co mu bylo předčítáno a to v duchu zpracoval. Když tímto způsobem pilně pokračoval ve studiu, neučil se jen jazykovým pravidlům, rétorice a všemu, co s tím souviselo, neučil se poznávat jen díla nejslavnějších básníků a řečníků, ale studoval také s nejlepším výsledkem filozofii a teologii. Písmo Starého a Nového zákona vysvětloval od začátku až do konce v jeho nejrůznějších výkladech. Církevní dogmata vysvětloval s největší jasností a přesností, a znal filozofii Platóna a Aristotela a všechny systémy tehdejších filozofů. Kromě toho byl velmi zkušený ve filozofii, astronomii a hudbě. A to co věděl, bylo plně jeho vlastnictvím, takže odrážel s největší lehkostí všechny námitky a nikdy ani v jedné disputaci nebyl poražen.

Se svým studiem spojoval modlitbu a prosil neustále Boha o vnitřní duševní světlo, které u něj nahrazovalo tak podivuhodným způsobem zrak, aniž se však sžil se svým neštěstím.

Jako nejvíce oceňovanému, který byl znám, byla Didymovi svěřena nejslavnější katedra na vysoké škole v Alexandrii. K označování knih používal vyřezávaná písmena. Požíval vážnosti nejsvatějších mnichů Egypta. Když sv. Antonín cestoval přes Alexandrii, navštívil také slepého učitele Didyma. Při rozhovoru se jej zeptal, zda to pro něj není těžké být slepý. Didymos přiznal, že ve skutečnosti svou slepotou trpí. Antonín mu dal pak známou odpověď: „Udivuje mne, že tak moudrý muž, jako jsi ty, želí ztrátu věci, kterou mouchy, mravenci a nejmenší zvířata mají stejně tak jako člověk, a že se mnohem více netěšíš z toho, že máš dar, který máme stejně tak jako svatí a apoštolové. Je lépe vlastnit rozum než oči.“

Známé jsou jeho spisy: Kniha o svatém Duchu, Poznámky ke kanovnickým dopisům a Kniha proti manichejcům.