GURBINDO-RUIS, José Fermin

* 5. 2. 1935

† 4. 3. 1985

Vynikající španělský hudebník, který však neočekávaně tragicky zahynul.

Jeho zájem se soustředil na lidovou i populární hudbu. První mezinárodní soutěž nevidomých a slabozrakých skladatelů (konanou v Praze) obeslalo celkem 35 skladatelů ze sedmi evropských zemí. Mezi vítěze byl porotou zařazen španělský těžce slabozraký skladatel José Gurbindo. Jeho dechový kvintet vzbudil značnou pozornost poroty i posluchačů.

Narodil se v Ćbalos (Lograňo). V rodině se vlastně hudba nepěstovala. Jeho vztah k ní se k údivu všech objevil velmi záhy. V šesti letech dostal malou harmoniku. Brzy se sám naučil hrát mnoho písní, které mu zpívala jeho matka, i písní, které slyšel v rozhlase. Později mu rodiče koupili větší harmoniku, na kterou již mohl používat složitější harmonie.

Pět let studoval v soukromých internátních Kolejích pro hluchoněmé a nevidomé Deusta v Bilbau. Učil se hře na klavír a akordeon. Rovněž dobře zpíval. Skladbám se učil podle osmibodové reliéfní notace, jejímž autorem je Španěl Gabriel Abreu. Nepodařilo se mu splnit přání úspěšně vykonat přijímací zkoušku na konzervatoř. Školy s vyšší úrovní byly daleko. Vrací se proto k rodičům, kde našel učitelku, která ho připravila ke studiu na konzervatoři v Zaragoze. Tak se konečně realizoval jeho pevný úmysl.

V r. 1954 vykonal v Zaragoze kvalifikační zkoušky z hudby, které si o tři roky později rozšířil o absolutorium hudební skladby. V r. 1957 začal u proslulého profesora Victora Zubizarreta studovat kompozici, což bylo jeho dávným přáním. Nedokonale vyléčené nachlazení a přílišné vyčerpání způsobily, že onemocněl zápalem plic. Tím ztratil práci, musel také přerušit studium a byl donucen se několik měsíců léčit.

V r. 1971 dosáhl nejvyšší kvalifikace. Život mu však zkomplikovala vážná choroba ledvin, které mu byly o dva roky později transplantovány.

Od svých 16 let byl členem Všeobecné společnosti španělských skladatelů. V Bilbau působil jako akordeonista a klavírista v tanečních souborech. Založil vlastní kapelu, s níž v r. 1956 nahrál své první gramofonové desky. To měl již dostatek zkušeností, protože s pokusy o vlastní písně začal v 15 letech.

V r. 1965 je přijat jako učitel hudby do Koleje sv. Ducha v Alicante. Po čtyřech letech přechází do hudební školy Neposkvrněného početí v Madridu, kde vyučoval hře na akordeon. Souběžně působil jako člen poroty při akcích ONCE1 a natáčí pro Philips, pořádá koncerty, píše hudbu k filmům a televizním pořadům. V r. 1972, u příležitosti mezinárodního kongresu učitelů nevidomých, který byl v Madridu, vystupuje se svým sextetem.

Již ve svém mladém věku dosáhl velmi mnoho ocenění: 1954–1955 – národní cena za hru na akordeon; 1954 národní cena za skladbu Ztracená karavana; 1968 – čestné uznání za Fugu pro smyčcové kvarteto; 1970 cena konzervatoře za dílo Sonatina pro flétnu a klavír; 1971 cena konzervatoře za skladbu Agur Jaunak; 1974 – mezinárodní cena varhanních soutěží za skladbu Symfonické tempo. V r. 1985 získal první cenu na mezinárodní soutěži nevidomých a slabozrakých hudebníků v Mariánských Lázních. Z jeho skladeb dále uvádíme: Agur Jaunak, Fuga pro orchestr, Kvintet pro dechové nástroje, Suite safari.

Patřil mezi mimořádné talenty. Jako nevidomý byl schopný čelit všem nástrahám a překážkám, které slepota přináší. Nebylo mu však dopřáno, aby svůj hudební talent dovedl do mistrovské úrovně. Zemřel právě v období plné zralosti.

*1) ONCE – Národní organizace nevidomých občanů Španělska. Tato organizace má právo prodávat losy státní loterie. Mnozí nevidomí Španělé jsou prodejci losů