KAZIOW, Michal

* 1925

Polský literární vědec.

Narodil se ve vesničce Koropiec. Než se mohl trochu porozhlédnout po svém budoucím zaměstnání, přišla druhá světová válka, okupace a odvlékání mladých lidí do Německa na nucené práce. Byl mezi nimi i Kaziow. Zakrátko se mu podařilo z Německa uprchnout. Skrýval se na venkově a zapojil se do národního odboje proti německým okupantům.

Po osvobození Polska se dobrovolně přihlásil do armády. Ač prošel všemi pohromami bez nebezpečí, kterých bylo za války dost, potkalo ho kruté neštěstí teprve při odstraňování trosek ve Wroclawi, kde stoupl na minu. Její výbuch mu nejen zničil obě oči, ale utrhl i obě ruce až po lokty.

Kaziow nezoufal. Dal se zapsat na střední školu pro pracující a svými studijními výsledky budil obdiv. Zde ho potkalo štěstí, které značnou měrou zmírnilo jeho těžký osud. Ujala se ho herečka Halina Lubiczová, která mu poskytla veškerou možnou pomoc i péči.

Dal se zapsat na fakultu polského jazyka Wroclawské univerzity a za pomoci Lubiczové dosáhl v r. 1962 hodnosti magistra za diplomovou práci Nevidomí očima básníků. V r. 1972 byl promován na doktora filozofie.

V r. 1968 vyšla jeho práce tiskem. Autor v ní analyzuje literární tvořivost polských nevidomých. Je zajímavým pohledem i do sociologického hodnocení postavení slepce ve vývoji společnosti. Druhá kniha vyšla v r. 1973. Je to jeho rigorózní práce doktorská. Má název O rozhlasové tvorbě s podtitulem O problematice estetiky původní rozhlasové hry. Napsal rovněž pojednání o M. Grzegorzewské.

Ztráta zraku a obou rukou je pro život katastrofou. Jedná se o naprostou závislost na okolí. Příklad polského literárního vědce M. Kaziowa však ukazuje, že i za tak těžkých podmínek lze najít možnost štěstí tvořit. Zaměstnání našel v rozhlase jako dramaturg.