KRAJÍČEK, Vladimír

* 17. 7. 1954

Český programátor.

Narodil se v Trenčíně. Do svých 9 let žil v Novom Meste nad Váhom, kde jeho otec působil jako armádní důstojník. Potom žili 8 let v Berouně, kde dokončil ZŠ a začal studovat na gymnáziu. Od roku 1971 žije v Lovosicích.

V r. 1972 začal ztrácet zrak. K úplné slepotě dospěl přibližně o 10 let později. Měl velkou chuť se adaptovat. V r. 1974 prošel proto základním rehabilitačním kurzem. Studium na gymnáziu dokončil v Litoměřicích a pak dva roky pracoval ve výrobním družstvu Inva v Liběšicích jako dělník.

V r. 1974 se stal členem litoměřické okresní organizace ZP SI a absolvoval rehabilitační kurz, v němž se naučil samostatnému pohybu s bílou holí, čtení a psaní Braillova písma, psaní na kancelářském stroji, něčemu ze sebeobsluhy a domácích prací.

Po zvládnutí těchto úkonů se rozhodl ke studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Studium zakončil udělením titulu inženýr.

Už jako zcela nevidomý nastoupil do lovosické chemické továrny na místo programátora. Pro zaměstnavatele to byl tehdy krok do neznáma, ale za pomoci rodičů, kolegů a později i speciálních technických vymožeností to zvládl. Působil zde do r. 1998.

Na vysoké škole se seznámil s výpočetní technikou a logikou počítačových algoritmů. Z vlastního zájmu si prostudoval několik manuálů a začal s převáděním drobných matematických a statistických úloh do počítačové podoby.

V zaměstnání své znalosti uplatňoval převáděním měsíčních statistických výkazů (např. energetické a finanční bilance teplárny, výkony projektantů, kusová spotřeba elektromotorů). Projektantům tak usnadnil výpočty zpracováním požárních norem a norem o dřevěných konstrukcích aj.

Používal jeden z prvních hlasových výstupů z počítače, který vznikl na základě státního tematického úkolu zprostředkovaného tehdejším SI. Prostřednictvím jeho vysokoškolské komise získal kontakt na nevidomého programátora Jaroslava Kučeru, který spolupracoval s K. Vránou z čSAV na vytvoření hlasového výstupu, jehož jednu verzi pak poskytli Krajíčkovu zaměstnavateli. V r. 1989 se stal oponentem tohoto Státního výzkumného úkolu.

S tehdejšími počítačovými děrnými štítky V. Krajíček přímo nepracoval. Jiným pracovníkům diktoval, co psát do formulářů, podle kterých pak děrovačky připravily štítky pro počítač. Na hotové štítky si zapisoval jednotlivé kroky algoritmů. Děrné pásky používal k vytištění delších sekvencí algoritmů v Braillově písmu.

Jako nadšený sportovec se nejprve věnoval běžeckým disciplínám, později kuželkám (od r. 1976) i jakomezinárodní reprezentant. Po deset let se vyžíval v goalballu. Největší sbírku medailí a titulů má za hody oštěpem a diskem v kategorii nevidomí sportovci. V posledních letech využívá možnosti soutěží v simulované zvukové střelbě. Byl dlouholetým předsedou sportovního oddílu.