Pro pohyb v rejstříku zvolte písmeno indexu
A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
Š
T
U
V
W
Y
Z
Ž
předchozí: KULHÁNEK, Josef
další: KUNZ, Martin
* 15. 2. 1854
† 9. 2. 1912
Německý tyfloped. ředitel Městského ústavu pro nevidomé v Berlíně, autor několika speciálních učebních i jiných pomůcek.
Narodil se ve Wangerinu jako syn řezbáře. Již od mládí ho lákalo učitelské povolání. V letech 1871–1874 studoval na místním semináři, kde získal učitelskou kvalifikaci.
Jeho prvním působištěm byl Ústav pro nevidomé ve Štětíně. O dva roky později, když vykonal druhou kvalifikační zkoušku, odchází do Berlína vyučovat do soukromé školy. Později přechází do městských služeb a přijímá místo učitele v sirotčinci. Když byl v r. 1878 založen městský ústav pro nevidomé, nabídli mu místo lektora, později, když se osvědčil, stal se jeho ředitelem.
Vynikal svou pílí. Ústav zvelebil. Zařídil zde i slepeckou tiskárnu. Byla vybavena jeho vynálezem. Sestrojil sázecí zařízení pro výrobu knih Braillovým písmem. Stroj nedosahoval takové kvality, kterou měl sázecí stroj Hinzův. Proto se neosvědčil.
Kull vynalezl dvouřádkovou učební pomůcku pro psaní Braillovým písmem. Má tvarově neupravený obdélníkový výřez a na spodním kovovém plátu frézované drážky.1 Věnoval se výrobě společenských her i jiných zábavných prostředků. Měl zájem na tom, aby jeho chovanci měli nejen dostatek učebních pomůcek, ale rovněž her pro volný čas.
Ústav měl poněkud jiný režim, protože jeho žáci docházeli denně, neměl proto internát. Vyplývaly z toho určité výchovné zvláštnosti, ale také potíže. Ty hlavně pro rodiče, kteří sem své děti vodili. Děti mohly plně prožívat rodinný život, jako osobnosti nebyly deformovány internátem.
Kull se nespokojil s tradičními řemesly, nýbrž hledal stále nové druhy zaměstnání. Kladl důraz na to, aby se žáci i po odchodu ze školy sdružovali. V rámci toho opatřoval dětem letní pobyty a dokonce i lázeňskou péči. Aby informoval veřejnost, začal vydávat časopis Blindenheim.
Hojně publikoval. Vydal dvě rozsáhlejší práce: Slovo k otázce doby a M. Lawanchy a němečtí učitelé slepých. Zaujal zde kritické stanovisko k Lawanchyho pomluvám. Pro Mellovu Encyklopedii zpracoval několik hesel.
Oženil se s dcerou nevidomého Gröplera, která mu byla výbornou pomocnicí, ve všech akcích ho podporovala.
*1) Lze ji spatřit v odd. DTI TMB
o publikaci
stáhnout lexikon
© PhDr. Josef Smýkal – Brno 2006
Tištěnou publikaci vydalo
Technické muzeum v Brně
Knižnice oddělení Dokumentace tyflopedických informací
ISBN 80-86413-30-6
EAN 978-80-86413-30-3