MAMOJKA, Branislav

* 1. 6. 1948

Slovenský vědecký pracovník, funkcionář společenské organizace nevidomých Slovenska i Evropské unie nevidomých.

Narodil se v Modré jako slabozraký. Postupem času však zrak ztratil úplně. Jelikož otec byl pracovníkem ministerstva v Praze, začal chlapec navštěvovat českou školu. U otce převládlo přesvědčení, že by se jejich syn mohl odnárodnit, vyvinul proto iniciativu k založení ZŠ pro slabozraké v Bratislavě, což se nakonec podařilo. Po založení školy v Bratislavě tam Mamojka přešel jako jeden z prvních žáků. Gymnázium pro nevidomé a slabozraké studoval opět v Praze, jelikož v tehdejším Československu bylo jediné. Vyučovala se zde i slovenština. Od dětských let ho lákaly matematika a fyzika. Tyto obory proto studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po absolvování vykonal rigorózní zkoušky a získal doktorát přírodních věd. Ihned se zapsal na aspiranturu. V r. 1982 se habilitoval na kandidáta matematicko-fyzikálních věd.

Od r. 1971 pracoval ve fyzikálním ústavu Slovenské akademie věd, kde se zabýval teorií informatiky, fázovými přechody, kvantovou mechanikou a vývojem i využitím kompenzačních terminálových prostředků pro nevidomé. V této době byly takové přístroje vzácné a drahé a jako pomůcky prakticky nedostupné. Tak jak i u nás zdomácněly různé digitální pomůcky pro nevidomé, i Mamojka zpracovával jejich využití a komunikace s nimi. Podal návrhy na změnu kodifikace Braillova písma pro slovenštinu.

Ve studiu i při zaměstnání mu byla jeho manželka vzácnou pomocnicí. Stal se otcem tří dětí.

Od mládí se věnoval práci v organizacích nevidomých. Největší aktivitu projevoval v získávání elektronických pomůcek pro nevidomé. Později se zabýval výpočetní technikou do té míry, že vytvářel i programy pro počítače. Nakonec se stal předsedou Únie nevidiacich a slabozrakých Slovenska.