OTTO, Karl

* 8. 6. 1902

† 1978 (říjen)

Německý spisovatel.

Narodil se v Chemnitz jako syn městského tajemníka. Ve čtrnácti letech nastoupil jako praktikant do advokátní kanceláře, aby se seznámil s úřednickou profesí. Toto zaměstnání se mu nelíbilo. Po první světové válce uprchl rodičům do Itálie, avšak brzy se vrátil. Dostal se k četbě Komunistického manifestu. Vstoupil do komunistické strany. V jejím deníku publikoval.

Za nacistické vlády byl vězněn. Zrak ztratil jako dospělý (1947), ale teprve v této době měl možnost rozvinout své literární schopnosti. Po válce se stal funkcionářem dělnické strany. Tato práce ho časově velmi zaneprázdňovala, takže poněkud zanedbával své literární nadání. Byl funkcionářem Svazu spisovatelů, členem mnoha komisí, staral se o politickou výchovu začínajících autorů, přednášel na nejrůznějších shromážděních, předčítal ze svých prací v továrnách a všude tam, kde se jednalo o navázání kontaktů s dělníky. Pravý příklad komunistického aktivisty, který neměl příležitost poznat jinou cestu.

S výjimkou svazku básní Falešné hrdinství napsal celé své další dílo jako nevidomý. V r. 1961 mu vyšla knížka Od kancelářského pomocníka k velezrádci. Cenu města Drážďan získal za sbírku básní Zwingerdonette, inspirovanou drážďanskou obrazovou galerií. Kritika velmi kladně ocenila jeho román Anwaltsstift zum Hochverräter, v němž líčí osudy německé inteligence v době fašismu. Dále napsal poemy o Spartakovi, Münzerovi, Liebknechtovi aj.