OUŘEDNÍK, Jindřich

* 22. 2. 1921

† 1985

První český hudební pedagog s vysokoškolským vzděláním.

Narodil se v rolnické rodině na Berounsku. Od svého raného věku byl nevidomý. Již od útlého dětství ho lákala hudba. Jeho hlubší zájmy v tomto směru se probudily v době, kdy pobýval jako žák v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Studijní výsledky ve hře na hudební nástroje byly tak dobré, že bylo jasné, že jeho životní perspektivou bude povolání učitele hudby. Státní zkoušku ze hry na klavír a varhany vykonal v období druhé světové války. Později si svou kvalifikaci rozšířil i státní zkouškou ze hry na akordeon.

Neúnavně šel také cestou za rozšířením svého všeobecného vzdělání. Externě maturoval na střední škole a na FF UK v Praze vystudoval hudební vědy a filozofii. Jako první český nevidomý získal akademický titul v r. 1962. Úspěšně vykonal i zkoušky vědecké aspirantury a stal se prvním českým kandidátem věd.

Působil jako učitel na pedagogickém gymnáziu v Praze, v ZŠ pro nevidomé v Praze na Hradčanech i v LŠU. Jeho vědecky zpracovaným zájmem byly harmonizace doprovodu lidových písní.

Od života ve slepeckém hnutí se poněkud izoloval, ale jakmile byla při SI ustavena tzv. vysokoškolská komise pro podporu nevidomých studentů, pracoval v ní s velkým zájmem. U Ouředníka oceňujeme jeho neochvějnou vůli po vzdělání zvláště proto, že v této oblasti byl první, bez možnosti převzít zkušenosti od jiných a neměl k dispozici speciální studijní prostředky, o jaké ve vysokoškolské komisi usiloval pro další nevidomé studenty.

Z.Š.