BARTUŠKA, Václav

* 1897 (1896)1

† 18. 3. 1952

český varhaník a lidový písničkář.

Narodil se v Albrechticích v jižních Čechách. Pochází ze zemědělské usedlosti. V rodině bylo sedm dětí, z nich tři nevidomé. V pěti letech byl dán do MŠ při Klarově ústavu pro nevidomé v Praze. V r. 1904 přechází do ústavu v Praze na Hradčanech, kde se mimo školní vzdělání učí hudbě. Hraje na klavír, lesní roh a varhany. Již ve svých 17 letech vystupuje hrou na lesní roh veřejně a sklízí úspěchy.

Bylo pravidlem, že po absolvování základního vzdělání přecházejí žáci do Klarova ústavu, aby se vyučili řemeslu. V. Bartuška se vyučil kartáčnictví a ladění klavírů.

V r. 1920 ústav opouští a vrací se do své rodné obce, kde se stává varhaníkem v místním kostele. Mimoto vyrábí kartáče a přiživuje se laděním klavírů. Stal se kulturním pracovníkem v místní skupině Sokola. Pro svou veselou povahu a hudební dovednosti byl zván na slavnostní akce, kde na nápěvy lidových písní zpíval své texty o událostech ve vesnici a na aktuální společenská témata. Stala-li se zajímavá příhoda, již tentýž večer o ní zazpíval hostům v hospodě. Za druhé světové války, když se léčil v nemocnici, zpíval po večerech písničky o Hitlerovi. Jeden z pacientů ho udal, byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Landenberku. Vrátil se s podlomeným zdravím. Před svou smrtí dlouho stonal.

*1) Podle Státního archivu v Praze