Pro pohyb v rejstříku zvolte písmeno indexu
A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
Š
T
U
V
W
Y
Z
Ž
předchozí: PAUW, Theodore
další: PAVLÍK, František
* 21. 10. 1903
† 14. 2. 1971
Majitelka pletařské dílny, kartáčnice, amatérská básnířka.
Narodila se v Nížkově na Českomoravské vrchovině jako prakticky nevidomá v rodině pekařského mistra. Základní vzdělání získala částečně ve svém rodišti, v letech 1911–1919 v Deylově ústavu pro nevidomé děti v Praze. Učila se výborně, věnovala se hře na hudební nástroje, především hře na klavír. Ráda recituje a pokouší se o první literární tvořivost.
Otec ji však odmítá na dlouhých hudebních studiích vydržovat. Přestupuje proto v r. 1919 do Klarova ústavu, aby se vyučila řemeslu. Od dětství byla mimořádně zručná v ručním pletení a náruživá čtenářka.
Vyučila se proto pletařkou na pletacím stroji. Z Klarova ústavu vystoupila v r. 1922. Rodiče jí koupili pletací stroj. Od té doby jim přispívá na výživu. Ve výroční zprávě z r. 1918–1923 se píše, že požádala o příspěvek na přízi, aby mohla zaměstnat ještě jednu pletařku. Příspěvek jí byl poskytnut. Práce však nebylo mnoho.
Stala se členkou PSSS a za pomoci tohoto spolku domácí dělnicí výrobou kartáčů. Spolek se sídlem v Brně pořádal výroční schůze, na něž se sjížděli jeho členové z celé Moravy. Zde se seznámila se svým budoucím manželem, nevidomým ladičem klavírů. Pocházel z Ostravska, kam se po svatbě za ním odstěhovala. Lašský kraj si zamilovala a věnovala mu několik svých básní. V r. 1938 byli oba manželé polskými okupačními úřady (v této době polské území) vypovězeni a odstěhovali se do Brna. Zde začala pracovat v dílnách PSSS, které byly na tzv. „Domečku“ na Třebízského ul. v Brně-Králově Poli (dnešní Chaloupkova). Později pracovala při výrobě kartáčů jako domácí dělnice.
V její skromné literární tvorbě se odráží život horníků, ponurost lašského kraje a palčivá touha po návratu. Miluje ten kraj, protože – jak píše: „Tam nejchudší, však nejlepší je lid, tam může slepec také jako člověk žít.“ Psala také poezii a menší prózy o problémech slepého člověka. Publikovala také pod dívčím jménem E. Vojtíšková i R. Hanka.
Ráda a dobře recitovala. Byla zdatnou členkou Brněnského pěveckého sboru nevidomých žen.
o publikaci
stáhnout lexikon
© PhDr. Josef Smýkal – Brno 2006
Tištěnou publikaci vydalo
Technické muzeum v Brně
Knižnice oddělení Dokumentace tyflopedických informací
ISBN 80-86413-30-6
EAN 978-80-86413-30-3