PROKSCH, Josef

* 4. 8. 1794

† 20. 12. 1864

Hudební skladatel a majitel významné hudební školy v Praze. Jeho skladatelské dílo je sice zapomenuto, ale zato žije jeho hudebně pedagogické mistrovství. Podle jeho klavírní školy se učilo několik generací mladých klavíristů.

Narodil se v Liberci jako syn tkalce, který měl svou kapelu, jejímž členem se dokonce již v sedmi letech stal i malý Proksch. Tato činnost, při níž se hudebně vzdělával ve hře na několik hudebních nástrojů, měla na rozvoj jeho hudebního nadání zásadní vliv. Od svých osmi let trpěl vážnou oční chorobou, která vyvrcholila v jeho 13 letech úplnou ztrátou zraku. V r. 1811 se stal jedním z prvních žáků nově založeného Ústavu pro léčení a výchovu nevidomých v Praze na Hradčanech, kde pobyl sedm let. Již v době docházky do školy se učil hře na klavír a na klarinet. Byl žákem V. Koželuha a V. Farníka. Po odchodu z ústavu vystupoval několik let jako klarinetista. Svá vystoupení končí v Drážďanech, kde poznal budoucího osobního přítele C. M. von Webera.

Když se dověděl o vynikajícím berlínském hudebním pedagogovi Logierovi, neváhal a stal se jeho žákem. Přesto, že Logier nutil Proksche používat svůj vynález na držení ruky, mělo jeho působení výborný vliv především na rozvoj Prokschovy píle a cílevědomosti.

Po návratu založil Proksch se svou sestrou a bratrem hudební školu v Liberci. U svých žáků dosahoval tak dobrých výsledků, že byl v r. 1827 jmenován čestným občanem Liberce. V r. 1831 přeložil svou později slavnou školu do Prahy. Kladl si úkol připravovat výkonné klavíristy a hudební skladatele. Jeho žáky byli např. B. Smetana, J. Čermák, Fr. Bendl, Fr. Kavan aj.

Na Pražské konzervatoři se v té době nevyučovalo hře na klavír. Z toho důvodu byla Prokschova hudební škola pro pražský hudební život nepostradatelná. Vyučovalo se v ní všem hudebním předmětům včetně kompozice. Konzervatoř lpěla spíše na osvědčených principech. Zato Proksch dával hrát skladby soudobých autorů. Traduje se, že orchestrální skladby velkých soudobých mistrů upravoval pro čtyři klavíry, na kterých se navíc hrálo čtyřručně. Mimo Proksche vyučovali i jeho asistenti. Škola byla vybavena asi patnácti klavíry. Hojně se studovala souborová hra.

Její pověst dosahovala i do zahraničí. Všichni hudebníci, kteří navštívili Prahu, se zastavili a alespoň se podepsali do pamětní knihy. Z hostů to byli např. Liszt, Berlioz, Büllow i Klára Schumannová.

Prokschovo skladatelské dílo je značně rozsáhlé. Napsal koncert pro klavír a harfu, množství drobných skladeb klavírních a chrámových.

Jeho žáci ustavili výbor pro postavení důstojného pomníku, který stojí na Olšanských hřbitovech. V životě i současné české hudební kultury je jeho jméno stále živé. Nepřeženu, když J. Proksche považuji za jednoho z nevidomých géniů.