REMY, Paul

* 1879

† 24. 3. 1948

Francouzský osvětový pracovník a bojovník za práva nevidomých na práci i plnohodnotný život. Organizátor akcí pro zlepšení společenského postavení nevidomých, které spatřoval v jejich přípravě pro zaměstnání. Rád by viděl nevidomé v úzké součinnosti se svým okolím v bydlišti i na pracovišti.

Narodil se v Paříži v dělnické rodině. Byl nejlepším žákem ve speciální třídě pro matematiku a chemii v Lavoisierově škole. Doma si zařídil chemickou laboratoř. V 18 letech se výbuchem chemikálií zranil v obličeji. Po lékařském ošetření mu byly obě oči enukleovány. Přes vynikající výsledky školu opustil.

Naučil se Braillovu písmu a začal se věnovat hře na klavír. Na Pařížské konzervatoři studoval harmonii. V Asociaci pro dobro slepců se seznámil se Sizerannem, který mu navrhl, aby se stal jeho soukromým tajemníkem. Remy však toužil po vlastním pojetí péče o nevidomé a s díky odmítl.

Seznámil se s ředitelem azylu Quinze–Vingts a stal se zaměstnancem tohoto zařízení. Zkonstruoval nové tiskařské typy písmen zvané Vaugham (podle jména tehdejšího ředitele azylu). V r. 1903 založil Unii slepých pracovníků. V r. 1910 začal vydávat časopis Slepý pracovník, jehož byl redaktorem i tiskařem. V r. 1911 se mu podařilo prosadit snížení poštovních poplatků za slepecký tisk. Vytiskl několik příruček pro maséry. Mnohé z nich opatřil i reliéfními nákresy. Sám se již v r. 1905 vyučil této profesi. Usiloval o to, aby nevidomí maséři měli plnou zdravotnickou kvalifikaci.

V r. 1919 dal popud k založení Technického a parlamentního komitétu, jehož úkolem bylo připravovat návrhy zákonů, které by nevidomým zajišťovaly práci a zbavovaly je žebroty. Byl příznivcem esperanta, jehož prostřednictvím vyučoval mnoho nevidomých v zahraničí francouzštině.

Válka v r. 1939 ho morálně postihla tím, že neumožňovala korespondenci do celého světa, a tak mu znemožnila pokračovat v osvětové práci, které přikládal mimořádný význam. Hluboce tím trpěl a jeho zdraví se zhoršilo. Po kruté, pět let trvající nemoci zemřel.