ČERNÝ, Zdeněk

* 7. 12. 1922

Český hudební pedagog a konstruktér.

Narodil se v Ostravě jako syn strojního zámečníka. Měl dva bratry, z nichž mladší byl hudebně nadaný. Všechny tři děti trpěly pigmentózou sítnice, měly pouhý zbytek zraku. Ve svém dětství částečně viděly, ale ke čtení to nestačilo. Vzdělávaly se pomocí Braillova písma.

V r. 1928 začal Zd. Černý navštěvovat místní OŠ, později MěŠ, kterou ukončil v r. 1937. Ve stejném roce začal navštěvovat Hudební školu dr. Leoše Janáčka v Ostravě-Vítkovicích, kde se věnoval studiu hry na klavír a housle. V r. 1940 byl přijat do výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé děti a mládež v Brně, kde studoval hru na klavír u Vl. Hawlíka a ladění klavírů u Fr. Podluckého. Studium úspěšně ukončil státními zkouškami z hudby na Brněnské konzervatoři v r. 1943. Z ústavu odešel také s kvalifikací ladiče klavírů.

Vyučovat hře na klavír začal soukromě v bytě svých rodičů v Ostravě–Vítkovicích. V r. 1951 byl přijat jako učitel hry na klavír v Hudební škole dr. Leoše Janáčka v Ostravě–Vítkovicích, kde působil do r. 1992. Vyučoval též hře na akordeon a kytaru, korepetoval v kytarové třídě a vedl školní orchestr, který účinkoval na koncertech pořádaných školou. V roce 1977 získal v celostátní soutěži třetí místo.

Ve škole vybudoval nahrávací studio. Zde také využil své druhé profese a bezplatně ladil i prováděl menší opravy školních klavírů.

Se svou manželkou vychoval dvě zdravé děti.

Od dětských let se Zd. Černý zájmově zabýval konstrukcemi a výrobou elektrických kompenzačních pomůcek pro nevidomé uživatele. Je to např. světelná notová tabule (1971), která je konstruována jako individuální pomůcka pro nevidomé a těžce slabozraké učitele hudby. Místo běžné notové tabule a ukazovátka se používá světelný displej, pro který se tlačítky ovládá rozsvěcování žárovek pod jednotlivými notami běžné notace či jinými notopisnými znaky. Pro domácnost to zase byl reléový třídič umožňující z jednoho místa ovládat několik elektrických spotřebičů i s jejich skupinovým zapojováním. Je určený pro nevidomé a osoby s poruchami hybnosti dolních končetin.

Zd. Černý byl též iniciátorem zavedení radiotelefonních vysílaček jako individuálních kompenzačních pomůcek pro nevidomé občany. V r. 1971 byla zahájena činnost radiodispečinku pro nevidomé uživatele radiostanic. Pro oprávněné nevidomé držitele zajišťoval různé služby a poskytoval informace. Pro usnadnění obsluhy tohoto zařízení vytvořil Zd. Černý radiotelefonní přepojovač a střešní antény (1973). Pro individuální vysílačky zkonstruoval regulátor hlasitosti. Dále vyrobil magnetofonový přehrávač bez koncového stupně (1957), zvukový indikátor světla a hladiny kapalin (1956), světelnou tabuli pro výuku Braillova písma s využitím pro slabozraké uživatele (1964), indikátor úrovně signálu při nahrávání a konvertor pro poslech televize pomocí radiopřijímače.

Též vyučoval Braillovo písmo a opravoval poškozené bílé hole.